Masaryk Tomáš Garrigue

Matka pocházela z měšťanské rodiny z Hustopečí, na statku v Hodoníně dělala kuchařku. Otec byl Slovák, pracoval zde jako kočí. Kvůli otcově povolání se rodina stěhovala z místa na místo po jižní Moravě a chlapec vystřídal několik škol. Na jaře roku 1864 se rodina přistěhovala do Čejče se syny Ludvíkem, Martinem, Janem a nejstarším Tomášem. Nejprve bydleli v panském dvoře na čísle 3, kde byly dva byty. Vedle Masarykova příbytku stála kovárna, kde pracoval kovářský mistr Antonín Beneš. Druhým bytem Masaryků byla panská myslivna na č. 56, naposled bydleli v domě č. 27 u Fabiána Slabého.

V době příchodu rodiny Masarykovy do obce se čtrnáctiletý Tomáš učil zámečnickému řemeslu ve Vídni. Jenže zámečnická dílna Tomáše nijak zvlášť nenadchla. Po pouhých šesti týdnech v zámečnickém učení se vrátil zpátky k rodině do Čejče. Zklamaný otec jej dal do učení ke kovářskému mistru Benešovi.

Na rozdíl od zámečnické rutiny ho ale kovárna uchvátila. Život učně přitom nebyl tenkrát snadný. Práce vyžadovala sílu, ale také šikovnost, muselo se nad ní přemýšlet. Vstávalo se ve 4 hodiny ráno a pracovalo až do 9 večer. Dříve než vyjely panské potahy, museli učni naostřit radlice a všechno potřebné připravit. Mladý Masaryk se během roku naučil zhotovovat podkováky, háčky a hřebíky všeho druhu a také dovedl okovat koně. Řemeslo zvládal dobře a mistr Beneš ho chválil, přesto učně přitahovaly knihy a v každé volné chvíli, i při jídle, si četl. Knihy mu půjčoval kaplan Sátora z obce Kobylí, kam za ním mladý Masaryk chodil pěšky.

Z učení po přímluvě profesora Ludwiga z hustopečské reálky a na přání matky odešel. Kaplan Sátora také napomohl tomu, aby nadaný chlapec mohl začít studovat na gymnáziu ve Strážnici a pak v Brně. Tehdy v Čejči přebýval převážně jen o prázdninách. V roce 1866 po pruské válce se rodina Masarykova vystěhovala z Čejče do Klobouk.

Tomáš Garrigue Masaryk navštívil Čejč v roce 1907, tehdy jako univerzitní profesor, kdy si prohlížel a fotografoval známá místa svého mládí. Při tom mu vypomáhal Josef Novotný, dozorce při velkostatku.

Podruhé, už jako hlava státu, navštívil Čejč 19. června 1924, kde byl srdečně přivítán ve slavnostně vyzdobené obci. Tehdy se vlastnoručně podepsal do místní kroniky.

V Čejči jsou tři pamětní desky věnované prezidentu Masarykovi

První desku z mramoru pořídil místní Sokol a nechal umístit na bývalou panskou myslivnu, která byla druhým bytem rodiny Masarykovy v Čejči. Deska byla odhalena 28. 10. 1920.

Druhá, kovová deska, se symbolem kovářského řemesla – podkovou – byla odhalena 7. 3. 1930 na budově kovárny ve statku. Podle návrhu Ing. Sochora z Brna desku vytvořila Mistrovská škola zámečnická v Hradci Králové. Nyní se deska nachází v areálu Horákovy farmy.

Třetí deska je zahalena rouškou tajemství. Byla nalezena na půdě čejčského nádraží při opravě střechy. O jejím původu se neví. Obecní úřad zajistil její očištění a upevnění na čedičový kámen, který byl usazen v místním parku. Slavnostní odhalení proběhlo při oslavách 100 let Československé republiky dne 28. 10. 2018.  V její blízkosti byla vysazena Masarykova lípa.