Svoboda Anton Dobroslav

Slovenský rodák, učitel, překladatel a sběratel lidového zvyklosloví. Pro udání z panslavismu musel po roce 1885 odejít z Trenčanské župy a své učitelské poslání začínal na Moravě. Nejprve v Moravské Nové Vsi, pokračoval v Břeclavi, krátce v Hodoníně, až se pak stal nadučitelem na škole v Čejči. Na Moravě působil celkem 30 let.

Tady si našel i svou životní družku Františku, rozenou Goldmannovou, ze Ždánic (*1859 +1924). Díky jejímu pochopení mohl vykonávat své rozsáhlé buditelské aktivity. Jen jeho vztah k hudbě a lidové písni vyústil k sebrání a zapsání více jak tisíce slovenských lidových písní. Manželé společně vychovali v národním duchu i svoje tři dcery.

Františka Svobodová Goldmannová

*1859 †1924

Paní Františka byla při své práci učitelky zanícenou sběratelkou národopisného materiálu pro Městské muzeum v Brně. Při své pedagogické praxi přednášela v brněnském spolku Vesna. Psala scénky a verše pro děti, publikovala, přednášela.  Byla autorkou knih Rarášek, Říkadla a hry slováckých dětí, Hry a básničky pro malé dítky. Z dramatických prací je to drama Jánošík a hry O velikonocích, O grunt, Půllán.      

Svobodovi se později přestěhovali na Slovensko, aby pokračovali ve své všestranné kulturní, pedagogické a národovecké činnosti.

Jejich blízcí je oba pochovali na hřbitově v Čejči. Na velkém náhrobním kameni je umístěna kovová plaketa s nápisem SVÝM RODIČŮM, BUDITELŮM NÁRODA.